Tak jako láska má v životech nás lidí mnoho podob, tolik podobenství lásky vidím v lese mezi houbami.
Na povrchu lze vidět střípek jen toho, co se skrývá pod zemí. Mnoho let dokáže podhoubí dřímat a čekat na ten správný čas a podmínky, aby vyrostla na povrch plodnice, tak jako čekáme my lidé mnoho let, než ve správný okamžik a na správném místě zažijeme lásku.
Tisíce druhů hub rostou navzdory překážkám a různě ohýbány prostředím. Některé si vyrostou lehce a pyšní se svou dokonalou krásou, některé si musí probojovat cestu mezi kořeny a klacky a jsou okousávány slimáky a zvěří. Některá houba je osamocená, jiné rostou ve velkých rodinách či skupinkách, dvojicích i trojicích… Můžeme vidět něžný dotek kloboučků, prorostlé houby jedna do druhé, či zapletené do sebe… Každý z nás hledá lásku a já věřím, že navzdory všem kořenům a klackům, které nám stojí v životě, ji každý najde.
